Ahoj současné i budoucí maminky a tatínkové. Záměrně tady oslovuji i tatínky, protože především kolem tatínka se bude tento článek točit.
Když jsem byla těhotná, bála jsem se mnoha věcí. Kupodivu jediná věc, ze které jsem neměla strach, bylo kojení.
Ještě první dva týdny po porodu jsem žila v představě, že všechno perfektně zvládám.
Chtěla jsem se s vámi podělit o zkušenosti s velkým problémem a to s výběrem plenek.
Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, že většina problémů i "problémů", které jsem za poslední měsíce (coby těhule a posléze i matka) prožila, by zřejmě nenastala, kdybych do svého mateřského stavu nevstoupila plná nereálných očekávání a naivních představ.
Zdravím všechny maminky a zárověň prosím o radu těch, které mají podobnou zkušenost jako já.Ta zkušenost se nazývá poporodní deprese. Stále nikde nemohu najít nějaké pozitivní ohlasy na léčbu této „nemoci“.
Pár poznámek k článku Co dělat, když se dítě v noci budí.
Zatímco porod jsem vnímala jako dovršení všeho, nač jsem se v těhotenství připravovala, jako těhotenskou maturitu, jako mystický iniciační obřad, kdy jsem se z lehkovážné dívky změnila v dospělou a zodpovědnou ženu, na šest týdnů po porodu vzpomínám jako na období citových zmatků a urputné snahy o adaptaci na nové podmínky.
Tak oddaného a milujícího psa jako je bulteriér jsem nikdy neviděla.
Před několika týdny jsem měla tu čest si v naší knihovně půjčit a přečíst knihu "Nejšťastnější miminko v okolí", kde jeho autor "pediatr" Harvey Karp popisuje hned několik možností, jak utišit plačící či neklidné miminko.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.