Nevím, čím to je, jestli tím horkem či stoupající náročností péče o moje děti, ale někdy mám pocit, že mám vybité baterky, jako ten zajíček, co není Duracell. A opravdu musím přiznat, rozum mi nad některými věcmi zůstává někdy (často) stát….
Někdy je docela zábavné sledovat komunikaci babiček a jejich dospělých dcer či snach - matek malých dětí. Kdybychom zavřeli oči a jen poslouchali, mohli bychom získat dojem, že jde o dialog matky s pubertální dcerou, a přitom se spolu dohadují dvě dospělé ženy.
Znáte tu pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort? Tak my dneska s mamkou pekly mojí první bublaninu......
Čtu články na Rodině pravidelně a ráda a tak si samozřejmě všímám i drobných, leč častých "špílců" na babičky, potažmo tchyně
Pokud máte doma i hodně čilá dítka (jako já), nezoufejte, může být hůř!
…jen někdy možná řešíme trochu jiné věci. A někdy si taky chceme "normálně pokecat".
Milé maminky, ráda bych přispěla naší zkušeností dudlíkovou :-)
Každý má ke svému rozhodování různé důvody, život je otázkou priorit a vždy je něco za něco.
Vždycky jsem zastávala názor, že jedno plesknutí přes zadeček ještě nikoho nezabilo. Koneckonců, sama jsem s podobným krédem vyrůstala, a nestal se ze mě ani narkoman, ani jiný životní ztroskotanec a s rodiči vycházím skvěle. Tak proč by to nemohlo fungovat i u mých dětí?
Po přečtení jednoho z předcházejících článků nazvaném: Mám práci, aneb příběhy "Krkavčích :o) matek" mi nedá přidat i svou vlastní zkušenost.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Skok
