V dnešním putování jsme se vydali za jedním ze zázraků ve vývoji lidského mláděte - první samostatné kroky.
Vždycky jsem chtěla dvě děti. Manžel je skvělý táta a pro dcerku by udělal první, poslední. Já bych také druhé dítě chtěla. Jenomže jsem narazila na překážku - a to jsou peníze.
Naneštěstí si nás vyhlídla vymalovaná důchodkyně v paruce s obrovskými brýlemi a už to začalo: „Chlapečku, jéééžiš, ty jsi tak sladkej!“
Vyvíjí se jeho řeč správně, je jeho šišlání ještě v normě, není oproti jiným dětem opožděné, neměli bychom navštívit logopeda? Právě takové otázky si často kladou rodiče malých dětí.
...může to vést až k tragickému konci. Říká se, že nejvíc tragických nehod se stane ve chvíli, kdy spoléháte na toho druhého, babičku, manžela, kamarádku, manželku apod. Myslím, že toto tvrzení bude velice pravdivé.
Zácpa neboli obstipace patří k poměrně častým poruchám zdraví v dětském věku. Abychom mohli hovořit o zácpě, musíme umět hodnotit stolici.
Z novinových článků, časopisů, odkudkoliv se na nás valí představa mladých, úspěšných žen, které zvládají jak miminko, tak práci.
Roztomilá mrkající očička a pusinka schovaná pod barevnou plastovou věcí. „Ondro, vždyť já tě ani nevidím. Ty se mi za tím dudlíkem schováváš!“ říkával děda.
Když byl náš synek kojenec, byl velice hodný, klidný a dalo by se říct i líný. Všechno dělal později - obracel se, zvedal hlavičku, seděl, chodil, mluvil.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Skok
