Mít poslušné dítě je cílem nebo přinejmenším snem nejen mnohého rodiče, ale samozřejmě i mnohého učitele.
Když se řekne nechtěné dítě, většina z nás si pravděpodobně představí novorozence odloženého v baby boxu, miminko anonymně předané kojeneckému ústavu, nebo galerii fotografií z internetových stránek Fondu ohrožených dětí.
Proč je dnes u nás 6,5 % dětí s poruchami učení, když v roce 1975 jich bylo jen 1 %? Odrážejí tato čísla skutečnost, nebo si tak jen školy, rodiče a pedagogicko-psychologické poradny ulehčují život? Je to tak, že místo abychom děti učili číst, raději je označujeme za dyslektiky a mávneme nad nimi rukou?
Sourozenecké hádky, bitky, žalování, ukřivděné kňourání a svalování viny jeden na druhého, někdy i nadávání a naschvály. To je častá realita mnoha našich rodin s více než jedním dítětem.
Výchovné problémy některých dětí souvisejí s absencí pravidel v rodině.
Občas nás může velmi zarazit nekultivovaný projev dětí a mladých lidí. Primitivní vyjadřování plné vulgárních výrazů, chudý slovník nebo věty, které jsou kusé, postrádají smysl, nejsou srozumitelné. Rovněž učitelé si stěžují na vyjadřovací schopnosti žáků. Kde je zakopaný pes?
Uplynulé sněhové dny prošly okolo nás téměř nepozorovaně a zapadly do alba vzpomínek konce ledna čerstvě vypečeného roku 2007.
Že to Angličané myslí s ochranou dětí skutečně vážně, jsme poznali po našem příjezdu do Velké Británie brzy.
Zima nám přináší mnohá zpestření života - lyžovat, bobovat a koulovat se můžeme opravdu jen na sněhu. To s sebou však přináší i nebezpečí úrazů.
V čem je učitelské povolání méně „otužilejší“ vůči negativním vlivům na psychiku? Proč kolují uštěpačné vtipy o tom, že září znamená příliv klientů psychiatrie z řad učitelů? Je to dáno specifickým charakterem kantořiny, anebo dnešní dobou, že se negativně podepisuje na psychickém zdraví jeho vykonavatelů?
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.