Byla jsem na dovolené v jedné překrásné zemi. Lidé v ní byli docela šťastní, rozhodně šťastnější než v Evropě i Americe dohromady. Příroda byla docela čistá, rozhodně čistější než v Evropě a Americe dohromady.
Nikdy jsem nechtěla auto. Svým založením vůbec nejsem technický typ. Ba naopak. Když jsem byla malá, jedním z mých přání určitě bylo být průhlednou éterickou bytostí. Kus tohoto přání ve mně zůstalo vlastně až do současnosti.
To se mě náš Honza zeptal, jestli vůbec existují na světě nějací lidé, kteří prožijí celý svůj život v té zemi, ve které se narodili, a nikam se nestěhují…… A já úplně nevýchovně vyprskla smíchy.
Když někam přijedete po delší době, snáze si všimnete změn, které ostatní tolik nevidí.
Na Lince bezpečí jsme si zcela vědomi vážnosti situace a obav našich dětí a jejich rodičů.
Zákaz je legitimní třeba v případě provozoven nabízejících výhradně sortiment, jehož prodej je dětem zakázán.
O minulém víkendu jsme se se synem již tradičně, jako každý rok, vypravili na pouť. Konala se ve vesnici, kde bydlí moji rodiče, a tak jsme tam samozřejmě strávili 2 dny.
Házejte kostkou v kancelářském boxu, jste tu sami, nikým nepozorováni.
Diskuse na veřejnosti mě inspirovala k tomu zamyslet se nad omyly a bludy, které o Lince bezpečí kolují.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.