Po roce svého dulení jsem si dělala bilanci sama v sobě a ptala jsem se co mi ten rok dal či vzal.
Bylo nebylo … nečekaně rychle, ale plánovaně jsem otěhotněla. Při pohledu na 2 čárky jsem byla mírně řečeno mimo. Myslela jsem si, jakou radost tím svému příteli neudělám, ale ouha, ono to tak nebylo.
Těhotenská nevolnost trápí tři čtvrtiny všech těhotných žen.
Jsem žena, je mi třiatřicet, a nemám dítě. Mám hodně kamarádek, známých, od dětství i odnedávna, a všechny v mém věku, kromě jedné, která po tom velice touží, už porodily. Ani jedna z nich není od té doby šťastnější než před tím.
Také považujete za samozřejmé, že mateřský cit, neprobudí-li se plnou silou už v průběhu těhotenství, se narodí rovnou s miminkem, zatímco otec si vztah k dítěti vytváří až časem, postupně?
Naše druhé těhotenství se ještě setkávalo s vlídným úsměvem, i když bylo podezřelé, že je mezi prvním a druhým porodem poměrně krátký interval. "Copak se "tomu" neumíte bránit"?, slýchali jsme občas. S třetím těhotenstvím již úsměvy vesměs pohasly.
Už od začátku těhotenství jsem se trošku obávala porodu, jak zvládnu tu bolest, zda u toho nebudu moc vyvádět a jak moc to bude bolet potom, a co bude se sexem po porodu?
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.