Tato společnost uznává základní zodpovědnost rodičů za dítě. Součástí tedy musí být i pravomoc rodičů rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude jejich dítě vzdělávat.
Tak máme za sebou první školní rok. Velmi úspěšný. Divíte se, jak to možné, že jsem se tak neptala? Přeci proto, že to vím. Byla jsem s Clarisskou ve třídě jednou i dvakrát za týden.
„Já dočtu knížku do poloviny a přestane mě bavit. Ještě jsem nedočetla ani jednu knížku.“ Proč tomu tak je? Co je to za děti, které nezajímají příběhy? Co s tím můžeme my dospělí dělat? A máme s tím vůbec něco dělat?
Je velmi důležité vědět, že vyšetřování šikany ze strany školy má své zákonité postupy a jejich nedodržování může výsledek zásadně negativně ovlivnit.
Mám 8- letého syna, který navštěvuje třetí třídu základní školy. Téměř 2,5 roku má diabetes I.typu a celiakii.
V dnešním světě je, díkybohu a také bohužel, možné jít kterýmkoli směrem.
Kdyby se dítě nemuselo učit ve škole psát, asi by se o leváctví zajímalo jen velmi málo rodičů.
Od začátku školní docházky byla Lenka tím, čemu se říká vzorná žákyně. Ve třetí třídě však nastal náhle zlom: Lenka ztrácela pozornost a její prospěch se vážně zhoršil, zvláště v matematice. Když tyto problémy začaly ohrožovat Lenčin postup do dalšího ročníku, začala pro ni její matka shánět doučování.
Stejně jako v Čechách, přichází i v Americké škole s koncem ledna konec pololetí. Nezdá se mi to možné, ale už je to tak. Máme za sebou další půl rok školy.
„Na základce byl jednička a na střední to najednou nejde. První půl rok samé špatné známky! Problém zřejmě tkví v tom, že se neumí učit…“ Možná, že máte s vaším dítětem podobnou zkušenost. Jak naučit děti učit se? Jak vypěstovat pravidelnost?
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.