Když jsem šla na mateřskou dovolenou, myslela jsem, že moje instruktorská práce v organizaci Prázdninová škola Lipnice - Outward Bound po deseti letech končí. Ale že začíná její nová etapa, to jsem netušila.
Americké porodnice dělají všechno pro to, aby se u nich zákaznice - maminky cítily co nejlépe a za nadstandardní služby si také nechávají patřičně zaplatit.
Kdykoli přijde řeč na porod v domácím prostředí, argumentují jeho propagátoři běžnou a nikdy nepřerušenou praxí domácích porodů v Holandsku.
Uvědomuji si, že za celou dobu své padesátileté kariéry jsem se setkal jen se dvěma(!) „čistými“ případy, kdy žena z vlastní iniciativy přišla, vyložila mi, že se necítí být dobrou matkou a že by nebylo fair vůči dítěti, aby je právě ona vychovávala.
Včera jsem sledovala dvouleté dítě s Downovým syndromem a to mě přivedlo k zamyšlení a rozhodnutí napsat poprvé článek na Rodinu.
Není to tak dávno co jsem po porodu v Čechách chodila povinně se synem každý týden k lékařce, tam hodinu čekala až na nás přijde řada v čekárně ,kde před námi celé dopoledne byly nemocné děti. A když na nás pak přišla řada byli jsme během pěti minut venku.
Vím, že na světě existuje mnoho bolestí. Jenže my žijeme v Evropě. V těhotenství raději nikam necestujeme, ale stačí sníst syreček Baladur a zabijete anděla.
Když jsem otěhotněla, nemohla jsem se dočkat těch slov "Jste maminkou". Udělala jsem si těhotenský test, no a hádejte, co tam bylo! Hned dvě krásné //. Ten pocit se nedá vysvětlit, může ho pochopit jen ten, který ho zažil.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.