Už jsme si navzájem mnohokrát postěžovaly, kolik, že hraček naše děti mají, jak si s každou novou pohrají, ale po čase je přestane zajímat. Nemusím to všechno opakovat. Za mnohé si v tom můžeme samy.
Nedávno moje kamarádka prohlásila, že jestli moje mladší dcera přežije ve zdraví dětství, něco z ní bude.
Mám manželku, která miluje děti a zahrádku. Někdy tak činí rovnoměrně obojímu, jindy přilne víc k dětem, následně zase k fialkám. Děje se tak podle toho, jestli jsou cibulky na záhoně v zákrytu a neporušené nebo jestli žena najde ničivé otisky bot zlosyna (občas též zlodcery) ve zdevastované karotce.
Anežka, moje šestorozená dcera, pracuje v Anglii. Jednou či dvakrát za půl roku od ní dostaneme mejlem povzbudivou zprávu "dýchám, žiju, nemám peníze".
Nebudu se snad ani zmiňovat o tom, že mateřská dovolená vlastně žádná dovolená není, protože o tom už se popsaly stohy papírů a zaníceným datlováním se ošoupalo tolik písmenek na klávesnicích, až hanba mluvit, a přesto se největšímu nasazení ženy v životě DOVOLENÁ dál říká.
Velikonoce je krásný slovanský název toho, čemu angličtina říká Easter.
Jsem opravdu spokojená, že bydlím na vesnici. Moje děti ví, jak se pěstuje mrkev, kterou jíme.
Ještě jedna paráda do zahrádky, s jejíž výsadbou je lépe počkat až na konec května.
Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky, které jsem nasbírala jako au-pair v Anglii.
Rodičovství ve 21. století je těžká disciplína. Se zábavou, kterou dětem poskytují displeje, se jen těžko něco může měřit.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.