Podezření, že s dítětem není něco v pořádku, může pronásledovat rodiče plíživě a dlouhou dobu. Někdy sílí - a jindy ustupuje. Vlny úzkosti stoupají a klesají. Jednou však zpravidla přijde okamžik poznání - okamžik, jenž se už nedá vytlačit z našeho vědomí.
Také vás znervózňuje, že sousedův stejně starý potomek již zůstává celou noc suchý, a přes den si dokonce "řekne", zatímco vaše robátko - k velké nelibosti především obou babiček - spokojeně využívá plenkových kalhotek?
Samozřejmě patriotické. Ne, neříkejte, že něco takového by v Čechách nebylo možné.
Doufám, že vám je jasné, že nejde o zeměpisnou polohu, ale příslušnost k politickému celku. Sice v jistém smyslu jen historickému, ale v Americe stále ještě živému.
Řekněme alespoň mírněji. Vzpomněli jste si na něj? Pozastavili jste se a zamýšleli nad tím, co to znamená?
Nejvíc to ovšem bude o tom, jak jsme adoptovali celou rodinu.
Říká se, že děti, kterým babičky čtou pohádky, se samy naučí číst dříve než děti, kterým nikdo nečte a které se dívají jenom na televizi.
Tak tentokrát jsme do světových zpráv zase jednou zralí my. Zase u nás hoří!
Tahle drobná žena otevřela pro mne svět psaní, vedla jsem školní časopis, podporovala mě po celá léta studií.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.