nebo spíš takhle: nebojí, ale když se snažím mu vysvětlit k čemu je, tak jen křičí "neeeee". a snahy o posazení na nočník vypadají tak, že kluk se prohne do oblouku a zdrhne. když už se mi podaří nějakým zázrakem, aby si naň sednul, tak vydrží přesně jednu vteřinu než mu dojde kde je a zdrhne znovu... leda, že bych ho k nočníku přivázala 



. taky jíst sám ze začátku nechtěl a nechtěl. lžičku do ruky nevzal ani pod pohrůžkou ani náhodou
a teď by to na něm nikdo nepoznal, že v roce nedržel lžičku, že začal až v roce a třech měsících
...takže já se řídím také tím, že všechno přijde časem, samo a bez násilí a bez řevu, tak proč se nad takovými věcmi nervovat
když dítě chce tak chce, když nechce tak nechce a počkám až bude chtít. než půjde do školky, tak to v pohodě zvládne a do té doby si s tím starosti rozhodně nedělám a řeči podivující se a pohoršující se rodiny a ostatních hážu s klídkem za hlavu 
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.