nejlepší obrana je útok

Taky jsem kdysi byla na základce outsider. Podobně na gymplu. Sama se sebou jsem se srovnala až o pár let později. S lidmi ze základky jsem se nevídala, odstěhovala jsem se z města. KDyž mi poslali pozvánku na první sraz, nešla jsem. Asi jsem se opravdu bála, že tam zase budu celou dobu sedět a nikdo na mě nepromluví. Pak se dlouho nic nedělo. A já organizovala zábavné odpoledne pro děti a výlety a akce pro svou rodinu a najednou mě napadlo, že bych do toho svého mindrákového vředu ze základky měla konečně říznout. Založila jsem stránku naší třídy ze ZŠ na spoluzaci.cz, domluvila jsem se s jedinou kamarádkou, se kterou jsem byla ještě v kontaktu, a svolala jsem třídní sraz sama. Bylo to super. Vřele to doporučuju všem lidem, kteří se bojí, že budou na srazu "mimo mísu". Jelikož jsem sraz svolávala, museli se mnou všichni komunikovat. Když se to povedlo a všichni dorazili (24 lidí z 27!), byl to nádherný večer. Užila jsem si to a sama v sobě jsem si udělala pořádek, co se vztahů k těm lidem týkalo. Přesvědčila jsem se, že už jsme všichni dospělí, že se můžeme spolu bavit, a i když základní charakterové vlastnosti u každého z nás přetrvaly, dneska už se na ně díváme s větším odstupem a nadhledem. Skvělá zkušenost!