Re: Děti jsou v ČR až na posledním místě

Martine,
dokonale chápu tvé pocity, pocit bezmoci a nesparavedlnosti v tomto státě, sám se soudím o dceru 5 měsíců a vzpomínám si dokonale, když jsem poprvé navštívil sociální pracovnici a ptal se jí co mám dělat, že mi matka dcery brání ve styku s dcerou, rekla mi at si dam navrh na predbezne opatreni, abych se mohl se svou dcerou stykat jednou za ctnact dni treba v sobotu odpoledne. Nevericne jsem jen kroutil hlavou a jedine na co jsem se zmohl, byla otazka jestli to opravdu mysli vazne? Dnes po peti mesicich, trech zamitnutych predbeznych opatrenich o styku s dcerou se mi podarilo dosahnout zatim alespon styku dvakrat tydne na dve hodiny, podotykam, ze dnes je dceri 6,5 mesice... Chci tim jen rict, ze nic neni ztracene... bojuj! Neztracej nadeji, ja vidim nejvetsi problem v tom, ze nam muzum proste neveri... neveri nam, ze to myslime vazne, ze sve deti muzeme take milovat, stejne jako zeny. Preju Ti silu a hlavne se nevzdavej! D.