Re: Skvělý článek!

Bellano, moc děkuji za skvělý článek, už dlouho jsem se tady na Rodině tak nezasmála a taky mě to donutilo napsat, což běžně nedělám.
Naše 3 děti se naštěstí samy nestříhaly, ale co jsme vyvedli my s bráchou někdy před asi 39 lety... Naši tehdy stavěli dům a tak na dvoře byl samozřejmě veškerý binec. Nás nenapadlo nic lepšího než napatlat si na hlavu bílou barvu na okna a zasypat to pískem! Znám to jenom z vyprávění mamky, na nic si nepamatuji, byly mi tehdy asi 3 roky.
A s tím stříháním nehtů jste mě, holky, potěšily. Už jsem si myslela, že jenom naše nejmladší dcerka (7let) byla taková ostuda (naštěstí už z toho vyrostla). Při každé této proceduře totiž řvala jak tur a mlela sebou tak, že ji nebylo možné udržet. (S tím kolenem v zádech jako bych se viděla.) Podobné, ne-li horší to bylo, když měla ve dvou letech neštovice a já jsem jí je natírala... Musela jsem jí zabalit do deky ruky, pak nohy a manžel ji držel, aby nás neukopala. Ona se pak zakryla až pod bradu, aby to natřené radši neviděla. Jinak je vcelku klidné a hodné dítě. V jednom mě ale pořádně vytáčí: je strašně pomalá v jídle, oblékání a uklízení hraček. Při jídle např. v restauraci se zahledí a čte všechny možné nápisy (četla už, než začala chodit do školy), při uklízení hraček si začne hrát, při oblékání odbíhá a má vždycky na starosti něco důležitějšího. Je často zasněná, moc přemýšlí. A víte, co jsem si asi před rokem s hrůzou uvědomila? Že jsem to celá já v jejím věku!!!