Re: Trochu přehnaný

Clanek se mi nelibi, s vetsinou nazoru autorky nesouhlasim a musim priznat, ze terapie zminena na konci clanku me vylozene odpuzuje. V kazde dobe je neco, my zijeme v relativnim blahobytu, a to se odrazi i ve vychove. Je stale min rodin, kteri zijou spolecne s prarodici, nebo s velkym mnozstvim sourozencu, je vice rozvodu, zena ma moznosti kariery, mit dite muzeme (teoreticky) lekarsky ovlivnit, zkratka je jina doba nez pred 50 lety. Mne osobne prijde prirozene, ze nova generace se snazi delat veci jinak nez jejich rodice (proc by za tim mela byt neucta?- treba to, ze se v dnesni dobe mnohem vice muzu podili na vychove - ne jenom financne - je prece velky krok kupredu!), a jako stredoevropance mne prijde naopak velmi neprirozene drzet dite do 3 let v satku! V Africe je to nutnost, kdy zeny pracuji a nemaji cas po detech koukat, ale davat to jako vzor??? Vubec se mi zda, ze autorka z drivejsich nutnosti dela velke ctnosti. A zkusil nekdo pevne objimat 2lete dite pri zachvatu vzteku? Metodu pevneho objeti neznam, ale podle clanku mi to vubec nedava chut ji vyzkouset. Synka objimam 20x denne, ale pokud neco provede, tak ne. Vysvetlim mu, ze se zlobim, sice nikam neodejdu, ale ani se na nej nevrham. Mne by to pripadalo jako dukaz me fyzicke prevahy (skoro jako vyrask), kdybych ho zacala mackat v naruci a dusila svuj vztek. Zajimalo by mne, pokud takto nekdo resi jakykoli konflikt, jak dite reaguje na ucitele nebo vychovatele, ktere jim neco zakazou, ale neobimaji ho... Nebude mit take diagnozu "skolni fobie"?