Re: ach jo

Martino, tvuj nazor je konformni s dnesnim (zrejme) vetsinovym pristupem k veci. To ho nijak neznehodnocuje, ale na problematiku se jde divat i jinak, z jineho uhlu pohledu, s jinymi prioritami a pak bude vysledek jiny. A v tom je cely problem.
Ne pro kazdeho je interrupce banalita, na kterou se rychle zapomene a s tim, ze lekari matky k interrupci napr. pri diagnostikovani trizomie netlaci, nemuzu souhlasit, cest vyjimkam, ale globalne to pravda neni.
Vseobecne se ma za to (tvuj nazor to jen potvrzuje), ze zivot cloveka s Downovym syndromem ma mensi hodnotu nez zivot cloveka zdraveho (a doklada se to tim, ze ten s DS nebude odvadet dane do statni pokladny). To je ale jen domnenka, nikoliv objektivni pravda. Dtto se poklada za "spravne a lepsi" usmrceni petimesicniho plodu in utero a nasledny porod mrtveho ditete, nez jeho smrt v naruci rodicu a s tisicimi prostredky proti bolesti, tj smrt v lasce a prijeti.
Tvoje zkusenost je tvoje zkusenost a jiste ji dost lidi s tebou sdili, ale neni jedina a uz vubec neni jedina platna a spravna. Hodne zenskych se s interrupci nevyrovna ani po letech a to nemusi byt nutne nabozensky zalozene.
A pro jeste vetsi komplikovanost: jak by to vlastne melo byt s udrzovanim extremne nedonosenych deti na zivu za kazdou cenu? Pravdepodobne bys odpovedela, ze pokud je mozne cokoliv udelat, melo by se to udelat. Pricemz ale stejne stary plod s DS bys s klidnym svedomim nachala lekarsky utratit. Ale riziko, ze takto nezraly novrozenec bude cely zivot tezce postizeny, je temer padesat procent.
Neni to tak jednouche.