Posílám objetí

Michaelo, je mi moc líto, co jste musela prožít. Je to děsivé a moc smutné. Manželství snad bylo předčasné a neuvážené, ale to jistě po tom všem už víš a hlavně vina za tu hrůzu je na tom, kdo ji spáchal, je nefér vyčítat cokoliv oběti.
Je dobře, že jsi se dokázala znovu otevřít novému muži, dětem, novým radostem, že Vánoce nejsou jen smutné, ale i radostné. I pro mě je ten advent a Vánoce těžké, ale to patří k našemu údělu, důležité je, že je v našich životech i radost, lidé, které milujeme. A je taky důležité, že je v našem srdci místo pro naše holčičky, ano vzpomínky bolí, ale je dobře, že tam to místo máme. Okopíruji sem ještě pár vět, které mi poslala jedna maminka k výročí odchodu mojí holčičky, snad tě také potěší:
Mili, Tvá holčička je určitě pořád s Tebou. Láska mezi matkou a dítětem je tak obrovská, že se nikdy nikam nemůže ztratit. Je Tvojí součástí, je součástí každé z nás. Je neskutečně nespravedlivé, že své děti nemůžeme obejmout, ale ony určitě o naší lásce vědí.