Re: Jiný pohled

Ano, je to dáno povahou.
Já děti nedávám nejen do jeslí, ale na jejich vlastní přání ani do školky a na školu je zvykám postupně - mají domácí vzdělávání, první rok chodí do školy na jeden předmět, který si vyberou, a potom si postupně přidávají. Starší letos nastoupil už normálně do čtvrté třídy a zařadil se úplně v pohodě. A to ještě před dvěma lety se zdálo, že si na kolektiv nikdy nezvykne. V první třídě chodil do školy třikrát týdně na hodinu a trvalo mu půl roku, než poprvé spolužákům odpověděl na pozdrav, dalšího půl roku, než jim prozradil, jak se jmenuje. Prostě se ukázalo, že jen potřeboval čas, a já jsem přesvědčená, že to je spolu s rodičovskou láskou to jediné opravdu důležité, co od nás naše děti potřebují - dát jim čas vyrůst.