Re: Odpověď

Jarmilo, ano máte pravdu, že spoustu lidí při setkání s takovým dítětem napadne to stejné slovo. Mám syna, který je postižený jinou nemocí a ta ho vede do pozice stydlína který zůstane vzadu, nechá si natlouct a ani u toho nebude křičet, jenom u potečou slzy. Nikoho neobtěžuje, sám by cizího neoslovil ani kdyby měl vykrvácet a přesto s enajdou lidé, co ho kvůli jeho nemoci nesnáší. Nepřekousnou, že jim odpoví šeptem, krátce a nepodívá se jim do očí. Když mi bývalá ředitelka ve školce do očí řekla, že kdyby věděla, že je magor (ano, použila stejné slovo jako vy), tak by ho nevzala, tak jsem si poprvé uvědomila, jak ho vlastně lidé vidí.

Jenže slušný člověk to neřekne nahlas, protože ví, že dítě za to nemůže, že je nemocné a je mu trapné jeho rodičům ještě víc ubližovat. Asi nikdo v dnešní době neřekne o dítěti s ekzémem že je prašivé, nebo neřekne rodičům nevidomého dítěte, že mají slepejše. Nebo se mýlím?