Odejděte,pokud máte kam

Něco podobného, co popisujete, jsem zažívala taky.Když jsem chtěla konflikt ukončit/monolog z jeho strany častokrát před malinkou dcerkou/, tak se mi postavil do cesty a že nikam nepůjdu. Bylo to strašné!Argumentoval, že nebude křičet a napadat mne před dcerou,když budu dělat,co mám! Taky snižoval mé sebevědomí na bod nula - nevěřte tomu,že jste k ničemu!Chtěla jsem odejít,jen jsem neměla kam/otec nebyl ochoten nás vzít s dcerkou domů,ikdyž měli 3+1 jen s mamčou/ a já byla na mateřské s tuším 2.600,-tenkrát před asi 15lety.Nakonec vše vyřešila náhoda nebo spíš osud.Jsme rozvedení 9let a já jsem za to šťastná!Nedělejte dětem ze života peklo /znám to sama z dětství a byla bych raději,kdyby se mamča rozvedla/.Mám nového partnera 3 roky a dcera ho má tuším raději než otce,taky vidí,že jsem šťastnější a tudíž i ona.Přeji hodně sil do správného rozhodnutí.