Re: bez urážky - to je rodičoveské selhání

Petra Neomi - já se domnívám, že kolektiv vytěsňuje JAKÉHOKOLI jedince, který se JAKKOLI vymyká průměru - v dobrém i špatném slova smyslu.

Příkladů z praxe znám mnoho, ale na vlastní kůži jsem zažila pokus o šikanu ze strany učitelky v 1. třídě (ve 4 letech jsem přečetla Alenku v říši divů, v 1. třídě jsem měla pod lavicí Verneovky atp. a stoletá babizna se po mně vozila stejně jako po nešťastníkovi, který nebyl schopen ještě v pololetí přečíst ani slabiku) - vadilo jí, že čtu pod lavicí a nedávám pozor, takže mě vždycky demonstrativně vyvolala na čtení ze slabikáře, aby mě ponížila před ostatními, až nebudu vědět, kde čteme.
A fakt jí namíchlo, když jsem ani nezvedla oči z pod lavice a odříkala daný text z místa, kde čtení skončili - slabikář jsem uměla zpaměti
Takže ponižování za to, že jsem levák, píšu jako prase, nedávám pozor atp.
Spolužáci na mě chvíli doráželi taky, ale táta mě naučil, jak se bránit, takže jsem poměrně rychle zapadla do kolektivu a občas si i kopla do nějakého nebožáka, který takové štěstí a takového tátu neměl - dnes toho lituju, tenkrát mi to nějak nedocházelo, nebyla jsem iniciátor, přišlo mi to jako hra...