Kouzlo sebereflexe

Milá Lucyno, musím říct že jsem si Tvůj článek přečetla s velkým potěšením. Na začátku spomínáš že bys ráda napsala něco pozitivního, na mně tak zapůsobil celý text. Piješ protože šíleně žiješ bez každodenní podpory partnera a uvědomuješ si to a řešíš to. Tím překonáváš většinu pijících žen a mužů v našem úžasném středním produktivním věku.. Myslím a cítím že z pití máš obrovskou šanci se dostat a posílám Ti k tomu hodně energie a držím palce..
Prožila jsem něco hodně podobnýho (obrovská krize v partnerství od půl roku dcerky, rozchod a odstěhování když jí byl rok, vlastní firma, práce, těžká autonehoda) a musím říct že mě pití provázelo celou touto nemilosrdnou cestou. Celý čas jsem si přitom /jako psycholožka :) s nadhledem uvědomovala, že se jedná o závislost na alkohole. Teď jsem podruhé těhotná, všechno včetně nového partnera a vyrovnaného pracovního a osobního života se krásně upravilo, z mého milovaného červeného se mi zvedá žaludek, ale kdoví jestli když bude miminu půl roku celý kolotoč pití, hubnutí a workoholismu nezačne znovu ..
Co dodat? Zůstat pozitivní, se zdravou sebereflexí, zdokonalovat se v harmonizaci práce, vztahu, rodiny a nás samých a přežít bez sklenky.
Držím palce!