Ne příliš staré statistické údaje:

Před časem jsem nalezl v jedné internetové debatě údaje, které mne velmi překvapily, a tak jsem si je zkopíroval. Teď je zde uvedu, protože mám dojem, že článek je pouze snahou o falešnou interpretaci skutečné reality.
Začátek kopírování:

Statistická ročenka ČR 2007: počet čtrnáctiletých je z hlediska pohlaví mírně nevyrovnaný: v roce 2006 to bylo 62 544 chlapců a 59 172 dívek.
Dívky tedy představují 48,6 % populace v ročníku.
Tomu by logicky mělo odpovídat i jejich nižší zastoupení na středních školách, ale ze stejné statistické ročenky zjišťujeme, že na gymnáziích je z 145 450 studentů celkem 86 023 dívek, to je 59,1 %.
U podskupiny čtyřletých gymnázií je ten poměr ještě zvrácenější: z 59 617 studentů je 38 123 dívek, to je 63,9 %.

Protože zde sledujeme velká čísla, celková čísla za celou republiku, nikoli individuální osudy nebo odchylky jednotlivých škol, je NEPOCHYBNÉ, že chlapci jsou celospolečensky v přístupu k všeobecnému střednímu vzdělání (k přípravě na vysokoškolské studium) VÝRAZNĚ diskriminovaní.

V čem ta diskriminace chlapců a zvýhodňování dívek spočívá a jak ji odstranit, tím by se měli zabývat sociologové a pedagogičtí manažeři. Žel, místa sociologů a pedagogů obsadily většinou ženy, které se tím nechtějí zabývat, aby nebylo možno přijmout rozumná antidiskriminační opatření ve prospěch chlapců.
Inteligence mužů je v obecnosti o 5-6 bodů IQ vyšší než inteligence žen (což se vyrovnává zase vyšší empatií žen oproti mužům, čili vyšším EQ žen).
Nejlépe to dokazují výsledky celostátních kol matematické, fyzikální, chemické a biologické olympiády. Přestože na gymnáziích převažují dívky (ač jsou v populačním ročníku v menšině, v gymnaziální třídě vždy převažují), do celostátních kol středoškolských soutěží se téměř nedokáží probojovat a nikdy v nich nedokáží vyhrát, ani se umístit mezi prvními pěti, aby mohly postoupit do kola mezinárodního. Mezi 50 účastníky celostátního kola např. fyzikální olympiády bývají tak 4 dívky, které téměř vždy končí v poslední třetině výsledkové listiny - až na zcela nepatrné a zanedbatelné výjimky. V matematice je to podobné, i v chemii. Jen v biologii je trošku větší zastoupení dívek, ale i v ní poměr dívek a chlapců naprosto neodpovídá jejich poměru ve školách.
I když jsou chlapci chytřejší, na střední školy se dostávají jen obtížně, protože jsou diskriminovaní. Naopak dívky jsou zvýhodňované, přestože při studiu nahrazují inteligenci pamětí (a proto jim jdou jazyky a nikoli matematika).

Přestože v každém populačním ročníku mládeže ve studijním věku převažují chlapci nad dívkami, na gymnáziích velmi výrazně převažují dívky nad chlapci (59 % v osmiletých a 64 % ve čtyřletých gymnáziích). To je důsledkem zvýhodňování dívek a znevýhodňování chlapců v přístupu ke středoškolskému vzdělání.
Ani extrémní zvýhodňování dívek jim však nepomáhá k úspěšnému vysokoškolskému studiu potřebných oborů, proto se pro ně dokonce vymýšlejí jakési pochybné nové studijní obory, které v praxi nejsou zapotřebí a ničemu produktivnímu neslouží.
Protože však se chlapci nedostávají na střední školy, chybí ekonomice vysokoškolsky vzdělaní technici, a to velmi citelně. Bez matematiky se technická VŠ studuje obtížně a matematika na jakž-takž slušné úrovni se dá získat jen na gymnáziích, nikoli na průmyslovkách. Na gymnázia se však chlapci nedostanou podle svých představ, neboť přednost je dávána dívkám (obecně platí, že chlapci mohou jít studovat jen tam, kde nemají zájem o studium dívky).
Zvýhodňování dívek v přístupu ke vzdělání způsobuje znevýhodňování chlapců a to přináší velké celospolečenské ztráty a ohrožuje to ekonomiku.
Ekonomiku to ohrožuje už docela vážně.

Konec kopírování.
Ne se vším, co jsem zde zkopíroval, se dá souhlasit. Nicméně čísla jsou jednoznačná. A nejde o žádný vliv "sociálně slabých rodin", jak se snaží podsouvat autorka článku. Ten se může projevit na základních školách, rozhodně však ne na gymnáziích a už vůbec ne na vysokých školách.