FAJN

Hezké, článek se mi líbí. Chápu, že se nemusí trefit do vkusu každého čtenáře. Ale nám stejně postiženým rodičům se určitě líbí.

Jezdíme taky hodně - teda spíše jsme jako bezdětní hodně jezdili - nebyl problém na závěr cyklodovolené ujet i 176 kilometrů - plně naloženi stanem a spacáky.
S dětmi jsme začaly cyklosedačkami(hodně brzo, téměř po jejich samostatném posazení) a pak plynule přešli na trailgator.
Cyklovozík nemáme, neznáme - proto nesoudíme.

I tak jsem ale byli hodně limitování, jeden měl cyklosedačku, druhý měl trailgator- pak už se toho na kolo moc nenaloží. Takže jsem spíše přejížděli autem, v kempu postavili stan a na kolech vyjížděli.
Jak děti rostou - obejdeme se bez cyklosedačky a letos bohužel i bez tyče (mladší ji naprosto ignoruje - snad možná že se chce vyrovnat starší).

Na lehko tedy jezdíme s dětmi nějakých 50 kilometrů - maximálně a to na celý den, bez zátěže.
Příští rok bychom chtěli zkusit nějakou delší navazující cyklodovolenou - láká nás Podunajská.
Jen netuším jak děti zvládnou několik dnů za sebou.
Většinou jsme právě střídali kolo a turistiku.

Takže autorko máte můj obdiv. Já si to vždycky nějak okecala - že bych nás všechny nezabalila, že by je bolela záda, že by se nudily, že budou technické problémy a pod... Ale dávám za pravdu, dokud se to nezkusí nemělo by se soudit.