Epilepsie ve skolce

1. Moje dcera má nejspíš benigní rolandickou epilepsii. Je to víceméně čerstvá záležitost letošních Vánoc. Záchvaty dostala jako téměř šestiletá. Zatím si tedy jen zvykáme na různá omezení.
2. Školku navštěvuje od svých tří let, takže má naštěstí za sebou zdravou bezproblémovou historii. Ve školce její nemoc přijali s "lehkými" rozpaky. Bohužel je informovanost o epilepsii a jejich formách témeř nulová. Proto asi tato diagnoza vyvolává v neiformovaných dost velkou paniku a strach.
3. Ostře jsme narazili na nemožnost podání léků pedagogy. Na druhou stranu paní učitelky respektují to, že dcera nemá žádná výrazná omezení a nevylučují ji z kolektivu při různých potenciálně nebezpečných aktivitách. Za to jsem opravdu vděčná, i když je trochu podezírám z toho, že to dodržují tak trochu i z vlastní pohodlnosti . V podstatě se totiž vůbec nesnaží dozvědět něco víc o jejím stavu a řešení možných krizových stavů. Ale i to si můžu vykládat jako ctění soukromí .
4. Po našich zkušenostech úpřimně obdivuji školky, které s tímto nemají problém a tleskám jejich odvaze a angažovanosti. Možná by školkám, které stojí před tímto rozhodnutím, pomohla konzultace se školkami, které to už zládají. Chápu, že z jejich pohledu vidí pouze ty problémy.
5. To mi připadá jako dost divná otázka. Něco jako: Proč je podle vás docházka do školky pro dítě se světlými vlasy důležitá? Ale asi to vidím z pohledu matky téměř zdravého dítěte.