Rozumím - něco podobného jsme zažili

Ahoj, moc ti rozumím. Moji rodiče byli také dobrovolnými otroky. Můj dědeček skoro slepý - jinak intelektuálně na výši a despota. Babička s postupnou sklerozou. Pár let to šlo - naštěstí - bratr matky s nimi žil, tedy večer a v noci je obhospodařil, obědy a večeře, popř. odpolední návštštěvy zajištovala mamka (toho času v invalidním důchodu kvůli nemoci srdce) Já to měla všechno z dálky - studovala jsem a bylo na internátě, ale vím, že celé sobotní dopoledne se vařilo, aby přesně na bimbbání bylo jídlo na stole - jinak byl děda schopen nejíst a udělat nám scénu, že na ně kašleme. Babička mu pravidelně jedla připravené svačiny, a s námi se hádala, že ne. Nebo se pokadila. apod. Ale to bylo pořád v pohodě a dalo se to zvládat. Poté babička upadla a od té doby už nevstala a nastal několikaměsíční horor. Krmění, vyzvedávání, přebalování, starání se o proleženiny a k tomu nepřítomný výraz - prostě byla pryč. Do toho slepý děda. Tedy režim - ráno k babičce - přebalit, nakrmit. Pak tatka uháněl do práce a mamka domů vařit. V poledne přilítl tatka nebo mamky bratr z práce a opět na rychlo přebalit a nakrmit a popovídat si trochu s dědou. Večer to samé...a tak to šlo pořád do kola. Beznaděj a hruza. O ůstavu se mluvilo, ale protože byla mamka v invalidním důchodu a doktor říkal, že lepší to nebude, a že by babička měla umřít doma, tak se nic nedělo - přesto že bydlela na náměstí, kde byla umístěna LDNka, na kterou by jistě babička měla nárok. Každopádně když babička po několika měsících doma umřela, bylo to pro všechny vysvobození. Doporučuji domluvit pečovatelku, tak abys mohla fungovat jako člověk. Rodičům to říct jako hotovou věc - protože je máš ráda, proto chceš aby měli tu nejlepší péči - a ty s nimi budeš trávit klidně stejný čas, ale příjemným rozhovorem, vzpomínámím nad fotkami nebo společně s vnoučaty. Pokud se rozčílí či naštvou, přešla bych to. Však ono jim to dojde, že pro ně děláš maximum. Náš děda byl taky šílený, a pak musel trochu přistou pit na naše pravidla, aby to bylo vůbec k životu. Držím palce!!!!!