Re: Týrání v rodině je stigma pro týranou osobu

Ano, přesně jak popisuješ, jsem tažívala také..... Také to byl hlavní důvod odmaturovat abych měla klid a odříznout se od rodiny. Nedovedu si představit, kdyby mi zkouška nevyšla napoprvé a já musela "o den" víc žít z tíhou mých rodičů.... Díky bohu že jsem byla na střední, na intru.... I když byli silně proti tomu, ale hádala jsem se do krve! Až když mě viděli na pokraji mých psych.sil a s výrazem v očích že klidně z fleku se odříznu od života, tak se otec přiklonil a svolili.... Dnes si žiji podle svého, dělam si co chci, jak chci a kdy chci..... žiju si život o kterým se ostatním může jen zdát.... A ano, i když to nikdy neříkám, ale jsem přitažlivá a muži ve mě vidí nádhernou, chytrou, praktickou ženu, která opráší vaše staré zvyky a dokáže člověka motivotat správnou cestou.... Ale já vztah nechci, ani rodinu,... Kamaráda jen na sex mít nemohu, jelikož se každý do mě zamiluje a umím je zkrotit a usadit.... Což vubec nechapu jak!!! Se začleněním do společnosti problém nemám.... teda až na vyjímky, což jsou ženy. A asi až ted sem si uvědomila, že je to spojeno s mou matkou-ženou..... Ženy nemají rády mě a já pak je.... Myslela jsem si i když to je z 80%fakt, že přitahuju a chlapi mají o mne zájem.... S chlapama si i dobře komunikačně rozumím... Ale je tam to ale, pořád mě to vevnitř žere..... vrací se mi vzpomínky, zážitky,.... hnus!!