Re: Kdyby

Hanino, předem zdůrazňuji, že mám syna jen jednoho (nemohu tedy porovnat s dvojčaty), ale měl svůj pokojík od 6 týdnů ! Vždy jsem ho uspala a nebyl problém odejít. Když byl trochu větší, seděla jsem u něho, četla, držela za ruku - jak píše přispěvatelka výše, klidně usnul. Neuznávám spaní dětí v rodičovské posteli pomalu do školního věku, syn byl velmi aktivní a plný energie, ale tohle se prostě naučil. Vím, že budu posměšně označena za "dokonalou" matku s "dokonalým naleštěným" dítětem, ale nemohu za to, že děti jsou různé a jiným matkám to třeba takhle nefunguje. Chtěla jsem tím jen říct, že ten dnešní trend, kdy si dítě rozhoduje úplně vše a rodiče se jen podřizují jeho rozmarům, povede někam, kam asi nikdo z nás nechce.