Re: 6 dětí

Byla jsem na besedě s misionářem, který už skoro 20 let žije v Bangladéši. Říkal, že Bangladéš má plochu cca jako Česká + Slovenská republika. Tady ale na této ploše žije cca 15. mil. lidí, tam cca 100. mil. lidí. Lidský život tam nemá žádnou cenu. Když tam vyhořela textilní fabrika a přitom zahynulo 6.000 lidí, nezajímalo to ani místní plátek, to je tam prý běžná nehoda (u nás cosi vybucholo ve fabrice, zemřeli 3!! lidi a hned to bylo ve zprávách na titulní straně). Když přišly monzunové deště a utopilo se 10.000 lidí, psaly o tom maximálně místní noviny. Zajímavé to je až v okamžiku, kdy se utopí cca 100.000 lidí, pak se o tom i píše v Timesech nebo jiných novinách. V rodinách je běžně 10-15 dětí, čili neustále přibývají nové a nové hladové krky, z nich se dospělosti dožije tak polovina. Ta si opět pořídí xx hladových krů a tak to jede pořád dokola. Tato část Zeměkoule je neskutečně přelidněna a lidi mibrují do Malajsie, Austrále a jinam, tam je ovšem nechtějí stejně tak, jako my běžence z Afriky nebo arabských zemí. Prostě jen proto, že jejich vzdělání je nula nula nic, oni fakt umí dobře jen jedno: rodit další a další děti.
Fakt netuším, jak z toho ven. Jedině přestat rodit tolik dětí, a těm, co se už narodily, dát maximální možné vzdělání. O jeho kvalitě si ale v těchto končinách nedělám iluze.