Tak to je mojetřída.

Tak takhle to bude vypadat za 10 let, po další reformě školství:

Ahoj.
Menuju seHonza. Sem žákem 5. třídy. Chtěl bych vás seznámit snašý školou a taky vám vyprávjet, co sme se dnes učili.
Našeškola je velmy moderní a pokroková, protože je inkluzivní.
Inkluze je, když se všichni učí spolu v normální škole.Romové, bílý, cizinci a postižené děti, všychni spolu vjedné třídě. Neni tu žádná disgryminace.
Vnaši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námisou ještě 3 paní asitentky a jedna pani psicholožka. Tedvám všechny moje spolužáki představim.
V první lavici uokna sou dvě holki - Lucka a Rebeka
Vedruhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Jsou toRomové.Nebaví je moc sedět v lavici, tak většinou běhaj potřídě, nebo si s paní asistentkou hrajou vzadu a zpývajromské písně.
Dřívepořád s dalšími Romy čekali před školou a od ostatních siněco půjčovali, hlavně mobili a peníze. Mě jednou odtáhlydo křoví a půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom námpaní ředitelka zakázala mluvit a dnes už nesmíme do školinosit nic drahého. Jejich rodiče to prí maji těžké kvůlidisgriminaci a rasizmu. Naše škola pro romské žáky každýrok koupí nové mobili a tablety a taky jim dává kapesné.Jinak sou všichni hrozně nadaný a chytrý, hlavně nahudební a výtvarnou výchovu. Mají samé dobré známki
Vetřetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený. Vedle nějsedí jeho specijální asistentka Renata, která mu se všýmpomáhá a utírá mu nudle a sliny. Mluvit nedokáže, jenvydává různé zvuky, ale všichni víme, že je úžasně chytrý.Dostává totiš samé jedničky. Učitelky říkají, že je pronaši třídu velkým obohacením. V první lavici udveří sou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří sedím jáa vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišly z Afgánystánu.
Vetřetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovýmsyndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z celénaší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina.
Večtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tunový.Přišel k námpřed 2 měsíci a jeho rodiče sou z Afriki. Pamatuju si najeho první den unás. S naší třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichnisme se s ním museli obejmout a poděkovat mu, že sepřistěhoval do naší země, protože naše země i naše školapatří všem.
Vposlední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá nám ařeší různé problémi. Minulý týden Lucka z první lavicenechtěla dát napít MilanuTancošovi, tak jí panípsicholožka musela vyšetřovat pro podezřenízpodvjedomého rasizmu. Lucka se pak musela Milanovyomluvit.
A co sme se dnesučili ?
Prvníhodinu byl zeměpis. Pani učitelka nám vyprávěla o islámskékultuře. Na koncy hodiny nás vizkoušela z toho, co sme sizapamatovali. Všichni dostali jedničku.
Druháhodina byla matematyka. Učili sme se malou násobilku. Ažse naučíme malou, tak v 6, nebo 7. třídě začneme s velkounásobilkou, Už se moc těším. Také si mě pan učitelvizkoušel u tabule. Zadal mi deset příkladů.Správně semspočítal tři. Dostal sem dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh.Pomáhala mu pani asistentka a dostal jedničku. Je faktdobrej.
Třetíhodinu sme měli Občanskou výchovu. Přišli k nám studenti zČlověka v Tísni a měli sme přednášku o lidských právech adisgriminaci lidí s odlyšnou orientací. Na konci hodinynám paní učitelka pustila pohádku. Bylo to o dvou gayíchco se zamilovali a narodil se jim malí černoušek. Moc semi pohádkalíbyla.
Čtvrtá hodina bylaČeština. Učili sme se romskou básničku. Nakonci hodiny smejí společně recitovali a všychni dostali jedničku.
Posledníhodinu byla hudební výchova. Učili sme se zpívat romsképísně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic. Dostalijedničku a pochvalu.
Tak to je mojetřída.
Našetřídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější anejlepší. V normálních školách, kde sou jen normálníběloši, tam prej má hodně lidí čtyřky a pětky. Ale v našíinkluzivní škole máme všichni jenom jedničky a dvojky.Dysgriminace u nás prostě neekzistuje. Každý má právo naúspjech a vsdělání !
Tak ahoj. Honza.