Státní buzerace

1) Naprosto nesouhlasím, četla jsem i studii (placenou státem), ze které naprosto jasně vyšlo, že je to neefektivní způsob, jak dosáhnout proklamovaného cíle. Levněji by prý vyšlo pořídit každému předškolákovi ze sociálně vyloučených lokalit soukromého učitele. Dost se osvědčili nulté třídy pro děti, které je potřebují, tak se zruší a místo toho budeme buzerovat všechny pětileté děti.
Myslel někdo na děti z vesnic, kde není školka? Každý nemusí mít auto, nebo mít čas a prostor dělat dítěti taxikáře. Doprava je třeba u nás taková, že sice se ráno člověk dostane do města, ale zpátky nejdřív v poledne. Abych tedy mohla odvést jedno dítě do školky, musela bych tam celé dopoledne trčet s ním. A s miminem k tomu.
Jasně, existuje možnost přezkoušení, ale ani ve školkách ještě nevědí, jak to vlastně má vypadat. A introvertní děti jistě budou celé žhavé někomu cizímu na počkání předvádět, co všechno umí.
A nikde jsem nenašla, co děti s postižením. Syn, kterého se povinná školka bude týkat příští rok, má atypický autismus. Když jsem si četla, co všechno má jako předškolák zvládnout, tak bych opravdu ráda věděla, jak by ho to ve školce někdo naučil, ono pokud by mi zajistili, že požadované věci za ten rok zvládne, tak bych ho tam s největší radostí dala (o nejbližší školce je známo, že mají manýry jak v 70. letech, počůranou holčičku nechali stát dvě hodiny do konce školkového vyučování v koutě v mokrém oblečení). Ve škole mají děti individuální vzdělávací plán, může být i ve školce, ale už vidím lidi z přeplněných SPC jak celí žhaví přijímají ještě předškoláky, aby jim dělali speciální plány, aby se vědělo, z čeho je přezkušovat. Objednací doba k naší psycholožce už se blíží půl roku a SPC nechce zprávu starší než tři měsíce (to píšu o ZŠ, mám i starašího syna se specifickými potřebami).
2) V květnu budeme řešit.
3 a 4 - Netýká se