Romantická láska nebo opravdové partnerství?

Mám dojem, že názory dr. Plzáka vycházejí pochopitelně z jeho rozsáhlé praktické činnosti a zkušenosti. Obávám se však, že některé z nich jsou dobově poznamenané (je totiž nutno si uvědomit, že praktikoval většinu času za dob totalitního zřízení, kdy podle mého názoru fungoval ještě trochu jiný model manželského soužití). Nebudu se pouštět do přílišných detailů (problematika rolí a modelů soužití muže a ženy je materiál na množství studií a knih), ale mám dojem, že pokud nebudeme nazývat onen stav "romantickou" láskou (jak to činí dr. Plzák, který ji pokládá za manželství téměř škodlivou a neuskutečnitelnou v podmínkách manželského vztahu), ale přejmenujeme ji na lásku "zralou, partnerskou, respektující osobnost druhého takového jaký je", pak nevidím důvod, proč by neměla být naopak cílem párů, které mají chuť neupadnout lety do stereotypu "moje stará" a "fotr". Ale chce to hlavně práci na svém JÁ (na svých komplexech, na tom, abychom si nemysleli, že partner je tu od toho, aby nám naplňoval náš život, ale aby jsme tu byli hlavně sami pro sebe /tak důležitá sebeláska, na kterou se zapomíná/) a to, že máme partnera, v jehož prosté existenci spatřujeme radost, již samo od sebe přinese onen žádoucí neskomírající vztah.