Re: ale, to snad ne...- ALE JO

Romanko nahodou sem natrefila na tvuj prispevek,ale priznam se uplne nevim o co de.Ale jak popisujes s kocarkem a malym ditetem cestovani.Zatim se mi to nestalo,ze by mi nekdo nepomohl,pravda rada si vypomohu sama jezdim bezbarierovkama a i tam se mi stalo opravdu mnohokrat,ze lidi byli pripraveni pomoct bez pozadani tuhle se mi stalo ze nejezdil vytah do metra na Skalce.Sou tam dvoje schody postavila sem se ke schodum a nez sem stacila nekoho pozadat o pomoc uz mi jedna pani vedla holku ze schodu a pan co sel vedle popadl kocar a ja ani nevedela jak sem se ocitla dole.Vim,ze ne vzdy clovek narazi na ochotu,ale jak rikam desetkrat mi pomuzou a jednou si to musim vyresit sama.
Kdyz sem byla tehu,to by si mohl nekdo prijit me zvednout ze zidle...Kdyz mi nebylo moc dobre vesla sem do dopravniho podniku a slusne,ale durazne sem poprosila o misto.Vzdy sem sedela.a ani jednou sem nemusela vytahnout prukazku.Jen jednou sem nastoupila do metra a babka tam mela polozenou tasku na sedadle tak sem ji pozadala aby ji dala na stranu,ze bych si sedla a ona delala,ze me neslysi tak sem ji to jeste jednou zopakovala a pak si sedla na tu jeji tasku,to byl rachot naprahovala ruku,tak sem ji upozornila ze sem tehu a pokud na me sahne nejen ze bude mit kousave vzadu,ale bude mit co delat se zakonem.Nejsem konfliktni,jen mi vadi kdyz me nekdo omezuje v mych pravech.Stejne tak kdybych byla na tvem miste v tramvaji jedno ve vaku,druhe na ruce,tak dlouho bych se dozadovala mista az by se nekdo zvedl,nekdy se holt musime ozvat,aby si nas vsimli i ti co delaji,ze nevidi.
Treba se jim stalo,ze nekolikrat nabidli pomoc,ale byli odmitnuti tak si ted rikaji,kdyz bude potrebovat rekna si.Jeste se mi nestalo,kdyz sem pozadala o pomoc,ze by nekdo odmitl.