:o)

Ahoj Verko!
Stejne jako holky, dekuji ti za krasne prispevky.

Take zkousim zahradkarit (psala jsem uz v rubrice "z mesta na venkov", ale myslim, ze to neni ono. Holky tam spis resi domy, nez zahrady. Ja totiz nebydlim na venkove. Nemam ani zahradku :o( ale mooooc bych ji chtela. Pro svou rodinu, kterou planuji s mym drahym.
Nikdo z mych vrstevniku moc nechape proc me laka zrovna rodina, domecek a k nemu zahradka, kdyz je tolik akci kde se da "ZAPARIT". :o))))))
Pravdou je, ze jsem mozna na takove choutky jako je zahradniceni priliz mlada, nevim. Ale citim to tak, ze me to proste bavi.
Mame zatim jen chaticku v udoli mezi lesy, kde jsem si minuly vikend renovovala skalku po Petrove babicce. Vlastnorucne jsem si natahala z lesa kameny a vyrobila z nich schudky, pak jsem cely prostor ohranicila kamenama. Nakonec jsem to cele vyplela :o(
V nedeli jsem mela rude az na zem :o)) pozahany od kopriv a poskrabany od malinovniku, ale stejne jsem z toho mela takovou radost!!!! A o tom to cele je. Ta obrovska radost nad svym "dilem". Pamatuji si obdobi, kdy jsem musela mame pomahat na zahrade. Nesnasela jsem to! Jenze na svym je to uplne neco jinyho.

Sedela jsem na terase a neustale se divala na svou -jestenedodelanou- skalku. Presne jsem vedela jak budu pokracovat dal a co si musim jeste sehnat... :o)) Petr se mi smal jaka jsem "zahradnice" a ze me ma babicka ze vset tech holek stejne nejradej :o))

Tak jsem byla zase chvilku taaak stastna :o))

Pa zdravi Kobliha