nadace

příběh o kubíčkovi mě přiměl zamyslet se, nad sebou a nad tím jak se někdy kvůli blbostem příšerně chovám ke svým dětem. jak jsem z nich někdy nervózní, jak jim nadávám za každou vylitou skleničku a každou počmáranou stěnu...někdy prostě zapomínám co je opravdu důležité! díky za napsání tohto smutného příběhu, postavil mě do latě!
moc držím kubíkovi a mamince palce a přeji jim ať se někdy můžou zabývat jenom tou počmáranou stěnou!

chtěla jsem se jěště kateřiny zeptat, jestli by nebylo dobré požádat o pomoc nějakou nadaci. třeba naše dítě, kapka naděje atd...je sice príma, že je skromná a nežádá o pomoc,
ale v tomhle případě to není moc na místě. auto potřebuje hned a ikdyž každá z nás něčím přispěje, bude to trvat dlouho a nevím, jestli to na auto bude stačit!