Re: Lítost

Martino, jestliže se snažím pochopit, co ve svém prvním příspěvku napsala "Helena, dva kluci" a co jím zřejmě chtěla říci, za což si vysloužila akorát palbu kritiky, ba urážek, pak ve srovnání s Vámi vyjádřila vlastně pouze nezměnitelnou skutečnost běhu života, jehož jsme součástí, a to jak "v dešti", tak "ve slunci". A i když jsou její slova místy velmi hořká, ba krutá, nepostrádají smysl i cit v "pozadí". Prostě "mezi řádky" je ukrytá, byť velmi bolestivá, pravda..., kterou ale většina lidí, ať již z citových nebo emocionálních důvodů, nemůže, a nebo spíše ani nechce, spatřit, natož připustit. Nadto - v jejích slovech není zášť...!
Naproti tomu Vás bych přinejmenším na týden zavřel do temné místnosti (nejlépe o chlebě a vodě), abyste si "užila" a uvědomila, jak hanebné i nekorektní jsou Vaše řádky. Jestliže se domníváte, že dítě uhlídáte na každém kroku, pak jste nejen "supermatka" (Jiiitule jistě dovolí, že jsem si dovolil vypůjčit její bezkonkurenčně trefný výraz), nýbrž přímo elektronický robot! ...bez srdce, bez citu, bez lásky..., jemuž je jakákoliv empatie na hony vzdálená. Obdivuji Vaši jistotu,že "...Děcko bude do smrti mrzákem a to díky ní..." Jak "díky ní"???
Ne, krom té týden tmavé místnosti, Vám nepřeji nic zlého, ač lidová moudrost praví: co zaseješ, to sklidíš...! Vaše slova po zásluze odmění úplně někdo jiný - totiž život sám. Bohužel zpravidla v okamžiku, kdy se jistojistě domníváme, že: nám se nemůže nic stát...
Rodičům Dominika přeji mnoho a mnoho trpělivosti i štěstí. Protože naděje zdraví existuje neustále... P.