Re: bolave srdicko

Jájo, taky vím o čem se tu mluví, taky jako spousta z nás jsem chtěla zapomenout.
Jestli ti můžu říct svůj názor, přestań se s nimi stýkat. Jinak není možný najít rovnováhu a s tím vším se vyrovnat, věřím že máte krásné a milující manželství ale tvůj muž NEMÁ PRÁVO nutit tě stýkat se s někým, v jehož společnosti je ti zle. Nejde o to že je to rodina a tvoje krev, toho si i oni měli být vědomi zavčasu, nejsi povinná se na to ohlížet. Léta jsem se stýkala s otcem, mamka mi několikrát rozmluvila to abych mu napsala že už ho vídat nechci že mi ublížil (nevím kde jsem v sobě tehdy vzala tolik síly, opravdu bych to poslala). vídali jsme se jen jednou za měsíc, ale i tak jsem z toho byla několik dní hotová, to co v tobě ten člověk vůči sobě vypěstuje, nezmizí. Teprve když jsem dokázala posbírat sílu a říct mu že mě nikdy neměl rád, že mi ublížil (napsala jsem mu sms, to nesvědčí o tak velké síle jakou jsem chtěla, ale aspon něco) a že se s ním nechci stýkat, tak se mi ulevilo (mimochodem nenapsal "to není pravda, mám tě rád", ale "není pravda, že tě nemám rád" - což je v kontextu něco jiného). Necítím vůči němu žádnou zlobu, ale ani nic jinýho, prostě vůbec nic. Není důvod ctít otce svého pokud si úctu nezaslouží (otec je myšleno jako nějaký rodinný příslušník).
Hodila jsem nahoru mailíka pokud by sis o tom chtěla třeba popovídat.
Nevím jestli jsi svému muži řekla že ti ublížili, ale nedělej to co nechceš, je to tvoje zdraví, tvoje psychika a tvůj život, bez ohledu na to že oni jsou tvá krev, jsou prostě věci, na který se nazapomíná (i když bychom v sobě měli odpustit, abychom dokázali jít lépe dál).