Naprosto přesné!

Jak já se v tom vidím, to snad není ani možné! Mám to komplikováno ještě faktem, že jsem v celé širší rodině úplně nejstarší a navíc jediná holka (mám ještě bráchu a 7 bratranců). Takže jsem byla vžycky "rozumná holčička" co si s nima nesměla hrát, ale jen je hlídat aby nezlobili, když náhodou zlobili, dostala jsem vynadáno já...
Teď už jsem z toho trochu vyrostla, ale zase moje "provorozenecké" snahy osamostatnit se jsou na jednu stranu vyžadovány a na druhou bojkotovány.
Můj přítel je druhorozený, z čehož nutně vyplívá náš věčný boj o to, co plánovat a co ne. On v podstatě neví, co bude dělat za hodinu a je mu to fuk(naví je ještě povahou flegmatik) a já pokud nevím, co budu dělat půl roku dopředu jsem z toho jak se říká na mrtvici. Pořád se kvůli tomu přeme:-))) Ale máme se rádi a to je to nejdůležitější!