Re: Deniso

Já jsem si vedle normální VŠ dělala při pedáku v Olomouci placený třísemestrální kurs - teď to trochu změnili, ale psalas pedák + postižení, tak možná by ses tam mohla informovat - jeden obor se jmenuje dramaterapie a je to taková dramatická výchova s mentálně postiženýma, popř. psychicky nemocnýma, druhej obor se jmenuje herní specialista a to znamená dělat psychickou podporu dětem v nemocnici (připravovat je na to, co je čeká, zpříjemňovat jim volnej čas, doprovázet je na nepříjemná vyšetření apod.) Podmínkou přijetí byla pouze maturita. Jak řikam, vim, že se to nějak měnilo, ale nevim přesně jak. Každopádně informace nebyly na netu, ale jen telefonicky na ketedře celoživotního vzdělávání, popř. pokud bys chtěla, tak kontaktuj na katedře speciální pedagogiky Milana Valentu - ten to v podstatě vedl...

No a ještě k tématu studium při dětech: Jsem ten případ, kterej už studoval, když otěhotněl. Naštěstí se nám prcek narodil v srpnu - čili o prázdninách, takže šestinedělí jsem trávila s ním - jenže pak byly zdravotní komplikace a nástup s mimčem do nemocnice, takže do školy jsem nastupovala později, což mi tolerovali jen díky tomu, že jsme byli malej obor a všichni mě znali. Nemohla jsem přejít na dálkové, protože paralelní obor neexistoval, ale protože jsem měla splněno hodně dopředu, mohla jsem si dovolit chodit do školy jen dvakrát týdně - ovšem s 270 km dojížděním - odstříkávala jsem ve vlaku i o přestávkách, ale bylo s tim tolik problémů, že jsem kvůli tomu přestala kojit. (S dítětem zůstával taktéž studující manžel.) Musim říct, že jsem tu školu dodělala jen proto, že se mi nechtělo zahodit 3 roky práce a že bych bez ní nemohla dělat práci, která mě baví. Ta úleva, když mi teď náhodou usnou děti a já můžu usnout s nima, aniž bych se dostala do skluzu s nějakou ročníkovou prací, či diplomkou....