Odkud tedy jsme?

Ahoj Lído,
skoro začínám fušovat do práce radiu Frekvence 1, kde byla nedávno soutěž, kde se 4x hledalo určité město.
Myslím, že naše oblast pro jazykozpytce /pro tvého manžela/ není nijak zvlášť zajímavá. Nejsem si vědoma, že bychom mluvili nějakým nářečím. U nás snad jen ta nespisovná - hovorová čeština jako je: místo bychom bysme, koncovky
-ej /dlouhý - dlouhej, zítra - zejtra´= když se to napíše, vypadá to hrozně!/ atp. Opravdu mě nic krajového nenapadá. Možná bych řekla : Fakt... Tedy, tak, jak je psaný Martínek, asi mluvíme i normálně, jenže nespisovně.

Jinak váš jurášek je ještě hodný, když poslechne a od televize odejde. Martin stejně vyčkává, stejně s poťouchlým výrazem, s tím, že celou akci zakončí dle svého - tzn udělá, co si zamane. Po té následuje ty, ty, ty, pár na zadek, trocha breku a jede se nanovo jinde.

Máme teď delší intervaly v psaní deníčku, asi jsme větší lajdáci /že by krajový výraz?/, ale spíš je víc práce, míň času, kdy je možné si vytáhnout počítač /to lze jen, když Martin spí - večer po 21 hodině, jinak se velice urputně domáhá klávesnice/, taky jsem začala chodit do práce, jenom trochu - asi 5x týdně na služby /od 15,30 do 7,00/, pak se velice rádi koukáme v Po a Čt na filmový klub od 21,30 a o víkendech jsme často mimo, takže čas na psaní nějak není.
Martínkovy zážitky si většinou zapisujeme a pak stvoříme /poslední dobou Míra/ dlouhý příspěvek.
Snad po víkendu bude pokračování.

zatím ahoj Markéta

P.S. Od Domažlic jsme dost daleko.
cca 350 km.