Laik žasne,odborník se diví a já jsem znechucen

Je opravdu až znechucující jak málo dnes umí lidé poděkovat.Ale vůbec mně nepřekvapuje jak dobře umí lide směrovat své nadávky a zášť.Všem co tady křičí,že i jinde jsou takové děti chci říct jen tolik.Vemte si tenhle článek za vzor.Vytiskněte si ho a jděte na svoje zastupitelstva.Tam křičte a tam vylejte svá srdíčka a uvolněte svou zlost.Povím Vám vážení křiklouni proč to v Praze jde a jinde ne.Je to třeba taky o tom,že vaše městské radní nezajímaj projekty kde se nedá urvat nějaká korunka do kapsy.Nebudete mít šenci protože nebudete přínosem do jejich mošniček.Zažil jsem to na vlastní kůži.Ve městě kde jsem žil s postiženým synem se rušila jedna školka za druhou.Vypracoval jsem projekt na využití jedné takové,založil združení a požádal město o prostory.Ještě dřív než se páni radní hodlali zabývat mou žádostí jsem našel i sponzora.Ale ouha.Nějakej posttotalitní vekslák si chtěl otevřín hernu a nonstop bar.Jak to asi dopadlo nemusím říkat.Paradoxem je,že v jedné půlce toho objektu zůstala jedna třída jeslí a jedna třída mateřinky.A vedle se gembluje a chlastá.Vídíte jak je všechno hned jinak?A co jsem udělal já?Odstěhoval jsem se do Prahy.V té době jsem to viděl jako jedinou šanci pro mého syna.Pokud se někdo chce se mnou konstruktivně pobavit a na něco se ptát či s něčím pomoct nechť napíše na mail a nebo ICQ 436749738.Rád předám co vím a rád se i něco nového dozvím.Ale hlavně nerad brečím se založenýma rukama nebo ještě hůř,s rukou nataženou a slovy dej na rtech.