Re: pro prťata...?

Ale ono nejde jen o to, že se "jim to líbí", jak tady opakovaně zaznělo - ono děti ta televize jako taková fascinuje až "hypnotizuje", ale když vím že to není dobré, nebudu to brát jako hlavní kritérium. Stejně tak by jim určitě chutnaly sladkosti, ale snažím se jim je co nejdéle nedávat (co neznají, nepostrádají) a pak postupně začít. Nemusejí si na sladkou chuť a na to, že to údajně "k tomu patří", když se např. jde nakoupit, zvykat už jako skoro miminka (když vidím některá batolata v kočárku s lízátkem...), stejně jako na tu televizi. Myslím že na to mají času dost!

Tím neříkám, že z dítěte nemůže být inteligentní člověk - ale stejně tak může mít i nějakou poruchu učení/soustřednění, která se ve školním věku bude složitě řešit... Jako s tím sladkým - někdo z toho nemá zkažené zoubky či jiné zdravotní problémy, někdo jiný ale ano (evtl. dlouhodobě následky teď ani nezmiňuji). Tak proč to zbytečně riskovat, když to není potřeba? Je dost rizik, kterým se člověk nevyhne, ale tomuhle se vyhnout může (nebo aspoň ho může minimalizovat/oddálit)...

Nejsem žádný dogmatik, ale myslím že některé věci by dětem vůbec nechyběly kdyby si rodiče nemysleli že je děti "potřebují"...

Půl hodinky klidu potřebuji jako maminka dvou malých dětí smaozřejmě také, ale za 3a půl roku jsem k tomu ještě nutně nepotřebovala TV. Buď jsem měla klid když dítě/děti spaly(o), nebo staršímu teď už můžu říct ať si hraje v pokojíčku sám, že si potřebuji něco pro sebe udělat nebo si odpočinout. On má většinou dost nápadů jak se zabavit i bez TV.

Samozřejmě si také rádi pustíme třeba něco na DVD, ale pak je to občas a něco "zvláštního" (jako když se jde do kina, ale u nás v obýváku ;-)) a ne téměř každodenní "spotřebka".