Držím palce!

Aby Vám to přesvědčení a snaha vychovat dobré lidi vydržela. Pro všechny, kteří neznají autorčinu situaci - situaci učitelky - připomínám, že my učitelé trávíme často s dětmi daleko více času, než jejich rodiče, nejen je učíme, ale také vychováváme. Často vlastní rodiče nemají čas si s dítětem popovídat - samozřejmě, že ne každý učitel to dělá, ale někteří třeba dítě opravdu se zájmem vyslechnou a promluví s ním - často na úkor svého vlastního volného času, přestávky...
Opravdu je zvláštní, jak psala autorka, že děti mají často tu představu dobra, lásky, štěstí... "správnou", dokud jim jí nezkazí okolí vyzdvihováním síly peněz a moci... Kéž by v nich ta původní, pravá představa přetrvávala co nejdéle...
A ještě - učit rodinnou výchovu je spíše trest. Vy, kteří do toho nevidíte, si možná ani neumíte představit, jak často musí jít učitel "s kůží na trh" v tomto předmětu. Probírají se v něm věci velmi osobní - a opravdu nemůžete říct - o tomhle mluvit nebudu... Předáváme dětem své názory a postoje, a proto si myslím, že je více než správné nestagnovat a přemýšlet o tom, jaká cesta je ta správná...
Ještě jednou opakuji - držím autorce palce.