Re: poradny jsou nanic

Atko,

hrozně záleží na koho narazíš. My byly s malou na neurologickém vyšetření, když jí bylo 10 měsíců. Vyšetření trvalo asi 30 vteřin - doktor zaťukal na kolínko a změřil obvod hlavičky. A pak mi řekl, že její fyzický vývoj je opožděný o 6 měsíců a duševní o 5 měsíců. Že vůbec není jasné, jak to s ní dál bude a že je nutné intenzivní cvičení a péče, ale že zpoždění nejspíš nedožene. S hrůzou jsem se ptala - a pane doktore, bude někdy chodit? A bude schopná chodit třeba do normální školy? No, to se teprve uvidí, ale nejspíš ne. Zněla odpověď. Taky jsem šla k jinému doktorovi, který byl nadšený, jak malá dělá paci paci, vařila myšička atd. A pak mi vysvělil, že některé děti vůbec nelezou a pak rovnou chodí, tak ať neplaším, a že psychický vývoj mé dcery je naprosto v pořádku - dneska jí je pět a pozadu fakt není . Škoda, že mezi doktory, psychology atd je stále tolik těch, kteří věci nevidí jak by měli.... A nejenom mezi nimi. Taky ve školkách hrozně moc záleží na přístupu k dětem. V té naší staré děti trestali za to, co jim nešlo a to, co jim šlo bylo samozřejmostí, za kterou je nikdo nepochválil. Zdravé sebevědomí to v dětech rozhodně neprobouzí. A tak máme školku novou, bezvadnou. Jenom je škoda, že se člověk musí asi skoro vždycky spálit, aby našel správné řešení, prostředí atd... Přeju všem hodně zdaru!