Jak jsme to delali u nas

syn ma dnes 4,5roku.Je vic,nez zlaty:Nebyl takovy od narozeni.Byl spis nespici,zlobive a vztekle mimnko az do tech povestnych dvou let.Je zvladnuty.bylo to tezke,ale doporucuji trpelivost,duslednost a hodne lasky.Nic noveho,ze?Ted konkretneji.Dusledne dodrzovat vymezene hranice-nikdy neprekrocit-NIKDY je skutecne nikdy.Trpelivost v dodrzovani vymezenych hranic.Neustale dite ujistovat,jak ho mam rada.Ze nic z toho nefunguje?Tak dal.Kdyz jsem napr.malemu neco zakazala a on jednoduse a prirozene neposlechl,tak jsem mu to v 90pct pripadu nechala udelat,aby videl dusledky.Jasneze to byly pripady,kdy se nemohl zranit,vbehnout pod auto atd.na techto neskodnych pripadech-napr.spadl v lete do potoka(cca 30cm vody na vysku,venku teplo,u baraku),protoze neposlechl-nechod,spadnes.Pokud jsem vedela,ze rve v obchode protoze neco nekoupime,tak jsem tam proste chodila sama,nebo jsem se vyhybala regalum,kde to hrozilo.VZDYCKY jsem ho za spravne chovani odmenila-pochvalou a malickosti.Tou rozumim opravdu veci jako zvykacku-neberte me za slovo,jen pro predstavu.Matejcek psal-chvali,chvalit,chvalit.Za vsechno spravne.Dela to neuveritelne divy.A drobne odmeny.Za darek dite udela vsechno.Ale my darky davali az po te,co se syn zachoval spravne.Uci se tak i pejsci-dostanou napr.piskot.(nauci se vsichni.).Pokud me nejaky vystup potkal venku mezi lidmi,odvlekla jsem dite na bezpecne misto,kde se nemuze zranit a kde to snad vadi nejmin a nechala ho byt.al,lezel,placal se,ja vydrzela a jen ho uklidnovala,ze chapu jeho zlost,ale neda se nic delat.Taky delaji divy-slova pochopeni.Jako:Chapu,ze se ti nechce....,ale musime ted...a pak zase maminka bude s Tebou....(DODRZET VZDY CO SLIBITE-ohromne funguje).Kolikrat jsem nesla rvouci dite,ktere me kopalo do bricha az do 2.patra,bylo to silene,ja vycerpana,pak jsem ho polozila v predsini na zem-nemohl nikde spadnout,uhodit se,utect,shodit na sebe neco-NEMOHL NIC.nechala jsem ho takhle a sama se sla uklidnit a vydychat do kuchyne.On po case prestal,ja se uklidnila a s usmevem prisla,ze se raduji,ze uz je to za nami-zadne vycitky,zadne vyhruzky,ze jestli se to bude priste opakovat...pak...(a stejne nedodrzite).Taky jsem ho vzdycky litovala,ze ho zase ovladl zly MOrdyfuk,ze to je carodej,ktery si takhle dovoluje na male deti,ktere jsou bezmocne(na velke ze to uz nefunguje)a takhle je zacaruje,aby takhle dovadely a on mu musi dokazat priste az to na nej zase prijde,ze uz se ho neboji a ze si s nim poradi.Ze zacatku jsem mu treba rikala-utikej,uz je tu zas(videla jsem ze prichazi vztek) a on fakt bezel a zapomnel,proc vlastne zacal silet.
Zkuste to holky,zarucene uspejete.Nic neni hned,ale neverim,ze to u nekoho nezabere.A chvalte a odmenujte za dobre udelane,davate diteti smer,jak chcete,aby se choval.Vetsinou jen rikame,jak chceme,aby se nechoval a dobre udelane nechavame bez povsimnuti,jako samozrejme.