Bez prarodičů to není ono

Senior má v dnešním světě více možností, jak své životní období pojmout. Prodlužuje se věk, zkvalitňuje se zdravotní péče, nabízí se příležitosti k cestování, sportu, kulturnímu a společenskému životu. Stále více lidí využívá možnosti vzdělávání i v pozdním věku. Už asi 20 000 seniorů a seniorek navštěvuje u nás univerzity třetího věku, které existují na téměř všech českých univerzitách.

Stejně tak prarodič má dnes více možností, jak pojmout svoji roli. Pochopitelně neexistuje žádné „ideální“ nebo „normální“ prarodičovství. Stejně jako u všech životních rolí i zde kolem sebe vnímáme různost a proměnlivost. Někteří prarodiče se na vnoučata těší už dlouho předtím, než jejich děti vůbec o dětech uvažují, jiní naopak nejeví o vnoučata žádný zájem. Někteří prarodiče jsou až příliš aktivní, jiní fungují jen na dálku.

V některých případech vnoučata s prarodiči bydlí, a pak má vzájemný kontakt zcela jinou podobu. Někdy prarodiče zastihne vážná nemoc a vše je najednou jinak, jindy se po rozvodech rodičů babičky a dědové dětem vzdalují nebo naopak přibližují. Stále častěji se objevuje i prarodičovství, které není založeno na biologické příbuznosti. Přitom pokaždé se v prarodičovském vlivu na jedno dítě prolínají odlišné zvyklosti a zkušenosti z různých rodin, ještě více lety zakořeněné, než jak je tomu u setkání dvou rodů v nově zformované mladé rodině. Naše dítě nepatří jen nám, rodičům, a dobré vztahy s prarodiči ho mohou v jeho životě významně obohatit. Většina dnešních prarodičů se shoduje, že čas strávený s vnoučaty pro ně neznamená jen příležitost k předávání dovedností, zkušeností a vědomí rodu. Není to jen genetická investice do budoucna. Je to také šance pro ně samotné, jak se mnohému od dětí naučit, šance opět si hrát a sledovat znovu ten úžasný vývoj člověka. Kdykoli se narodí dítě, zrodí se i prarodič. Jak s touto situací nakládat?

Mluvit o svých představách

Před narozením dítěte nebo brzy po něm mluvte se svými rodiči o tom, jak si kontakty širší rodiny představujete. Očekáváte pravidelné nebo občasné hlídání? Nebo spíše jen vzájemné návštěvy? A ptejte se, jak to vidí oni. Možná plánují ještě pracovat, cestovat a studovat nebo si naopak přejí trávit s vnoučaty více času.

Vychovávat společně

Jak děti rostou, mluvte se svými rodiči o svých postojích k výchově – co dětem dovolovat, jaké dárky jsou vhodné, co dávat k jídlu, kdy večer spát…, ale buďte zároveň benevolentní. To pravé kouzlo času s babičkou a dědou bývá i v tom, že všechno je trochu „jinak“. Počítejte s tím, že vše se vyvíjí a může měnit. Své představy, plány a postoje byste měli být schopni upravovat jednak v rámci svého vývoje, pak i vzhledem k dozrávání a dospívání svých dětí, ale také s ohledem na stárnutí a změny životních okolností prarodičů.

Najít čas pro prarodiče

Když jsou vaše děti větší, dbejte na to, aby měly nějaký skutečně „volný čas“, do kterého se plánovaně nebo neplánovaně občas vejdou i jejich prarodiče.

Umožňujte svým dětem a prarodičům společné zážitky. Dnes se nabízí spousta možností, které zaujmou prarodiče i vnoučata: výlety do přírody, filmy, divadla, muzea, výstavy, společné oslavy, hudební setkávání, čtení knížek, stolní a jiné hry a dokonce i pobyty pro prarodiče s vnoučaty. Je-li v rodině více vnoučat, zajistěte občas, aby prarodiče mohli trávit čas jen s jedním z nich a prožívali tak vzácný čas v úzkých vztazích.

Dnešní trend mladých rodin cestovat a žít ve světě, daleko od prarodičů, není už takový problém díky dopravní dostupnosti i moderním komunikačním možnostem. Podporujte v čase odloučení komunikaci mezi dětmi a prarodiči – ať už moderními způsoby, nebo i klasicky tak, jak to potěší obě strany – dopisy, pohledy, fotografi emi, telefonáty.

Spojit minulost s přítomností

Dbejte v rámci rodiny a rodu na předávání zkušeností, dovedností, vzpomínek, hodnot, i třeba cenných rodinných drobností. Podporujte komunikování rodinné historie, vytváření rodokmenů, kladení otázek i čas na odpovědi a vyprávění.

Pro dnešní seniory je velkou výzvou porozumět světu dětí, který je zrychlený a plný zkratek. Pomáhejte svým rodičům držet tempo s vývojem doby, v které žijí vaše děti, aby si mohli navzájem rozumět.

A nezapomínejte, že jednoho dne zestárnete a budete si možná klást stejné otázky: Proč mě nepřijedou navštívit? Proč nemůžu vidět svá vnoučata? Proč po mně chtějí pořád jen hlídání a nikdy nepřijdou jen tak? Máte teď šanci nanečisto sledovat prarodičovské dovednosti, které možná budete jednou potřebovat. A vaše děti se učí pozorováním, takže i na dnešním modelu mezigeneračního soužití ve vaší rodině budou jednou samy stavět.