S novým návrhem nyní nesouhlasí opozice, ale návrh se nelíbí ani matkám samoživitelkám. Ty se obávají, že by se k penězům nedostaly dřív než za devět měsíců.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová předložila vládě návrh zákona o tzv. zálohovém výživném, které by mělo zajistit, aby jednomu z rodičů, kterému dluží druhý partner výživné na společné dítě, zaplatil výživné stát.
Situace se musí řešit, vždyť jen v roce 2013 dosáhly dluhy na výživném 13 miliard korun. Jak ale donutit rodiče, kteří neplatí alimenty na své děti, aby dluhy zaplatili?
Politici jsou v tom však nejednotní: Hnutí ANO chce využívat jako bič na neplatiče veřejně prospěšné práce, domácí vězení a náramky a daleko více zabavování řidičských průkazů. Sociální demokraté chtějí potřebným matkám platit výživné a pak z otců peníze vymáhat. Jenomže vymáhání v Česku také moc nefunguje.
Většina odborníků proto soudí, že je utopie, aby zákon o zálohovém výživném vstoupil v roce 2016 v platnost.
Navíc se ukazuje, že nikdo neví, kolika žen se problém skutečně týká. Kolik, když už se jim to podaří, berou v průměru na dítě? Problémem je i to, že Česko nemá stanovenou minimální výši výživného na dítě.
Lucie Asenová, předsedkyně Asociace neúplných rodin uvedla pro Novinky.cz, že se statistickými údaji je to složité: „Podle Českého statistického úřadu rozvod manželů s nezletilými dětmi tvoří 57 procent. Třicet devět až padesát procent rodičů nehradí výživné. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se tak neplacené alimenty týkají kolem 55 tisíc českých dětí. Jenomže tady chybí zásadní složka partnerů, kteří se pouze rozejdou, poté co si spolu pořídili děti. Takže podle mého se problém týká ročně až 90 tisíc dětí.“
S novým návrhem nyní nesouhlasí opozice, ale návrh se nelíbí ani matkám samoživitelkám. Ty se obávají, že by se k penězům nedostaly dřív než za devět měsíců.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.