S manželem jsme se poznali před 6 lety. Byla to láska na první pohled.
Zanedlouho mě požádal o ruku a chystala se svatba. Po ní jsme měli bydlet v domku u tchýně. Přišla mi příjemná, tak jsem v tom neviděla problém. Ty ovšem nastaly po našem nastěhování. Do všeho se nám pletla, ať už do zařizování domácnosti nebo později do výchovy dětí. Ale tohle by bylo na samostatný článek, tak to nebudu rozebírat.
To o čem chci napsat, se týká spíš švagra. Odstěhoval se z domu jako první a aby měl kam jít, dostal od tchýně větší obnos peněz na pořízení bytu. Plat má velký, tak mu nedělalo problém něco málo došetřit a byt si koupit. Na ostatní 3 sourozence už nic nezbylo. Švagrová se přivdala do baráku a druhý švagr zůstal bydlet v domku s námi, s tchýní a její maminkou.
Po nějakém čase si první švagr našetřil na koupi malého domečku a plánoval byt prodat. Vedly se takové řeči, že ho snad pronajme druhému švagrovi…..
Mezitím my bydleli pořád tady…. Narodily se nám 2 děti. Dům je starý a vlhký. Plísně jsou v každém roku a kolem oken. Ani jsme se nenadáli a u druhé dcery se objevilo astma. Testy potvrdily alergii na plíseň a dr. doporučila změnu bydlení. Nemáme moc peněz a městské byty nejsou k mání, takže jako první nás napadlo zeptat se švagra, jestli nám byt neprodá nebo nepronajme.
Nejdřív se vykrucoval, že ho vlastně ještě prodávat nechce, že nemá kam dát věci…. Když jsme mu řekli že si je může dát sem, tak přišel s tím, kolik by za ten byt chtěl a že prý už má kupce. My jsme mu nabídli 3x tolik co do toho dal (nepočítám to od tchýně ale i to jsme převýšili), ale pro něj je to málo a chtěl o hodně víc. Nezajímá ho to, že on ho dostal skoro zadarmo ani to, že máme nemocné dítě, které bere pořád silnější léky na astma od 9 měsíců. On sám žádné děti nemá. Má 3x větší příjem než my, byt a dům. A i tak chce vydělat na svém vlastním bratrovi!! Tchýně mu nic neřekne. Jen mu něco naznačí, ale to je vše. V téhle rodině se pravda do očí neříká. Ona mu prostě nedokáže nebo nechce říct, že jemu pomohla, tak by mohl udělat taky něco pro nás. Vím, že kdyby měl někdo z mé rodiny byt nebo nějaké peníze, tak nám pomůže, ale taky jsou zadlužení. V manželově rodině peníze jsou i byt, ale zase jsou tam takoví sobci až hrůza.
Vždy jsem si říkala, kdybychom byli v nouzi, tak by nám určitě všichni pomohli, zvlášť když jde o zdraví dítěte, ale tohle byla rána …. To jsem fakt nečekala. Ale jak se říká, v nouzi poznáš přítele a já už teď vím, kde je mám a kde ne!! Je to sice smutné poznání, ale co se dá dělat. Tchýnin názor je takový, že astma v pubertě mizí, tak kam bychom se stěhovali… na to se nedá nic říct …. Dcera má rok a půl a jestli by se v tomhle baráku puberty dožila, tak jako těžká astmatička
Takže se snažíme sehnat něco sami….. jde to těžko, ale až se nám to povede, budu mít krásný pocit, že jsme to dokázali bez cizí pomoci !! Držte mi palečky!!!!
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.