Re: Ahoj

Mualo, já si vzpomínám na svůj poslední pád na kole před asi 20 lety. To jsem vlastnila už 5 let své vysněné kolo favorit s úchvatnýma beranama a příčným rámem, přes které si v těsných džínách nepřehodila bezpečně nohu. A taky jsem měla fenku bílého špice. No a jednou jsem se vracela z projížďky přes louku a Aminu jsem měla s sebou. Přece za mnou nebude chuděrka utíkat, špic je slabší na plíce a tak jsem drahou Amičenku vzala levou rukou pod paží a jedu z kopce a řízení v předklonu je trochu náročnější, o brzdění ani nemluvím a řídítka se stáčela po svažujícím se svahu do mokřiny, kde projel traktor. Traktor má velká kola a po jeho šípech zůstaly rigoly v trávě skryté a tam už jsem to nezvládla. Nějakým zpětně nezjistitelným podnětem jsem vytvořila salto vletu, šeredně jsem si odřela koleno, ale Amině se nic nestalo. Po týdnu jsem už nekulhala. Největšího trapasu jsem se dočkala v práci, kdy jsem pár dní před tím kritizovala úraz jiného kolegy na kole.
Brouzdavko, brzo se uzdrav.