Re: Odnaučení dudlíku

Renato, napíšu ti svoji zkušenost.
Syn se vzdal dudlíku ve dvou letech a devíti měsících a to naprosto sám, dobrovolně, jednou večer když jsme si o tom povídali, zahlásil "tak jo, já to zvláduů dal si dudel pod polštář a od té doby nedudal...chodila jsem ho v noci kontrolovat protože se mi enchtělo tomu uvěřit...byl naprostý závislák, šli jsme domu a ve výtahu mi říkal "mami já se tak těším až si podudám"první letel k postýlce, přes šprušle si podudal, zavřel u toho oči..no slast...usnout bez dudlu bylo jak sci-fi..prostě ho fakt miloval.Taky jsem to řešila, vadili mi narážky lidí ale i jsem si samozřejmě uvedomovala nevhodnost, tak jsme zkusili kde co, po dobrém po zlém..jen jsem nemela tu sílu mu ho vzít...no a on mě takhle sám překvapil..prostě k tomu dospěl.
Zjistila jsem že on opravdu KE VŠEMU musel vždycky dospět(plínky, jídlo, oblíkání)
Druhý syn má rok a pul, dudlá hodně, ale prostě to neřeším, je tím klidný, pohodový a věřím že jednou k tomu taky dospěje...
Tak přeji at to tak nějak hladce projde i u vás!!!!